Etický rozměr finančního poradenství

04.05.2010, 12:48 | Svět, filosofie, politika...

Jsem přesvědčen, že finanční poradenství může opravdu být finančním PORADENSTVÍM a nikoli vnucováním/prodejem co nejvíce produktů bez ohledu na skutečné potřeby klienta. A že opravdu je možné klientovi pomoci zefektivnit jeho nakládání s penězi, uspořit v dlouhodobém horizontu statisíce apod. Vše je jen o tom, na první místo si dosadit cíl "naplnit potřeby klienta", nikoli "nahrabat si co největší provize a pak utéct".

Příspěvek jsem původně napsal jako komentář v diskusi ke článku Finanční poradenství naruby, kde by patrně brzy zapadl do zapomnění.

Poradenství se dá dělat i eticky, tedy s čistým záměrem. A rozhodně takový poradce nepřijde na buben, jak je v našich zemích rozšířená představa (že "férově se podnikat nedá" apod.).

Výhod "eticky prováděného poradenství" je domnívám se několik:

  1. portfolio opravdu odpovídá potřebám klienta, který ani v dlouhodobém horizontu nemá pocit, že byl nějak "podveden", oklamán apod., a rád dále své finanční kroky s poradcem konzultuje, který dál provádí servis, vše k oboustranné spokojenosti (nikoli že jeden vyhraje nad druhým)
  2. doporučení takovéhoto spokojeného klienta svým známým jsou spontánní, upřímná a mnohem hodnotnější než "vynucení platby x kontakty"; poznání poradce, který opravdu jedná v zájmu klienta aspoň trochu očišťuje jinak hodně špatné jméno tohoto oboru u nás, a vůbec se tím ukazuje, že pracovat, podnikat apod. stále JE VSKUTKU MOŽNÉ i férově, poctivě, a nejen že to přesto může být stále výnosné, má to i další výhody, jako třeba:
  3. psychologický význam - Poradce má z takové férové práce radost a pocit smysluplně odvedené práce, stejně jako pořádný řemeslník bude po právu "pyšný" (v dobrém slova smyslu) za kvalitní odvedenou práci. Poradce nemusí nepříjemné obsahy přicházející se svědomí/Superega vytěsňovat do nevědomí a nasazovat falešnou masku, může zůstat otevřeným a upřímným člověkem, se kterým je radost se bavit.

Ačkoli každý poradce musí být z něčeho živ, není pochyb o tom, že i férově jednající poradce si na provizích, byť nejsou klíčem při budování portfolií, vydělá dost na to, aby nemusel jednat nečistě. (Jednorázově možná v číslech vydělá "méně", ale dlouhodobou spoluprací se to vrátí)

Odvážná úvaha na závěr: Povinností nastupujících poradců by měl být iniciační rituál a složení přísahy, kde by vyjádřil svou práci jako povolání/poslání a ctnostný cíl takové práce a opovržení neetickými praktikami. Vnitřní kontrolní mechanismy porad. společností, obecně závazný etický kodex atd. by měly jasně deklarovat nepřípustnost neetického jednání a princip (v případě většího prohřešku) jednou a dost as patřičnými dopady. Bohužel správné pojetí "dobrých mravů" s všeobecného povědomí poněkud mizí, na soudech se jen zřídkakdy daří obhájit věc s využitím paragrafů o "rozporu s dobrými mravy" a převládající pohled na právo je, že už se od etiky dávno odtrhlo a je to v podstatě "v pořádku". (Viz např. prohlášení i praktiky JUDr. Sokola a mnoha dalších). Ale etická/duchovní změna společnosti patrně jinak než "odspoda" od jedinců, kteří tak bytostně smýšlejí, jednají a všem ve svém okolí ukazují inspiraci, že "takhle to taky jde dělat", není možná.

Poznámka na závěr: V současné době se sám zapracovávám ve společnosti Partners a držím se toho jen kvůli výše rozvedenému "idealismu", kterým zatím nic nedokázalo otřást a věřím, že ani nikdy neotřese. Všem svým vedoucím a školitelům chci poděkovat, že se mnou tento postoj sdílejí a zdá se, že jej sami praktikují. Ani kritický zrak cvičený třemi lety studia psychologie a rokem a půl buddhistické praxe zatím nezahlédl žádnou stopu faleše a přetvářky. Vše jako by naznačovalo vznešený ideál bódhisattvy, stojící za tím vším. Doufám, že se nemýlím - však čas už ukáže...

Četlo: 2119
pridej.cz

Komentáře#


1. al-Quaknaa# | 04.05.10, 16:54 | http://alquaknaa.travna.cz | alquaknaa#gmail.com

Mohl bys trochu rozvést zdroje té části o tom, že se právo od etiky odtrhlo? Ne že by mi to tak taky nepřišlo, ale netušil jsem, že už je to něco, co i někdo říká nahlas... a vůbec do toho nevidím, takže budu vděčný, když mi rozšíříš obzory :) Díky - jinak tradičně dobrý zápisek...


2. Brozkeff# | 04.05.10, 23:02 | http://malec.borec.cz/weblog/ | noname.tm#seznam.cz
Právo a etika

Občanský i obchodní zákoník v sobě mají ustanovení o dobrých mravech.

§39 Obč. zákoníku třeba praví: [Absolutně] "Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Občanský zákoník je obecný předpis, je subsidiární řadě jiných zákonů i zákoníků vč. Obch. zákoníku. Ostatně Odst. 2. §1 Obch. zákoníku odkazuje na Obč. zákoník pro případ, kde není věc konkrétně ošetřena obchodním zákoníkem.

V rámci obchodu (pokud to spadá pod to co stanovuje Obch. zák.), už ale platí i § 265 Obch. zák.: "Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.". Už se přímo nehovoří, že by takový akt byl právně neplatný.

JUDr. Bohumil Havel ve svém článku píše a v tom jsem s ním ve shodě:
Impulsem pro tento článek je mé přesvědčení, že v současné právní vědě se jen velmi sporadicky přihlíží k obecným principům práva, jakožto fundamentálním základům tohoto systému a pozapomíná se tak na Celsovu sentenci "scire leges non est verba earum tenere, sed vim ac potestatem [poznat zákony, to neznamená pamatovat si jejich slova, ale poznat jejich sílu a moc]".
Havel dále rozvíjí svou úvahu, doporučuji ji asi pročíst až do konce. Mimo jiné se tam pozastavuje nad tím, že "v případě obecné (a subsidiárně použitelné) zásady dobrých mravů je sankcí absolutní neplatnost, v případě speciální zásady "poctivého obchodního styku" je rozporný právní úkon platný a trvá". Správně upozorňuje na to, že když je platná nadřazenost práva občanského právu obchodnímu, tak by mělo platit to stejné, jako když "z klasické logiky je znám argument, že platí-li něco pro množinu, platí to také pro její jednotlivé prvky (a poctivý obchodní styk je v tomto ohledu možné za podmnožinu dobrých mravů považovat).". Pokračuje: "Nelze opominouti rčení quid leges sine moribus? a ponechávat jako platné, tedy společností přijatelné, chování, které je v rozporu nejen s dobrými mravy, ale také s obecným principem ekvity a především samotnou snahou práva o zachování rovnovážného stavu ve společnosti."

Plně se pak ztotožňuji s autorovým závěrem, že "nutno povýšit zájem obecný, tedy společenský nad zájem jednotlivcův a připustit možnost užití zásady "dobrých mravů" ve všech sférách právně relevantního lidského jednání. V tomto ohledu si uvědomuji těžkosti při definování "dobrých mravů", leč je třeba spoléhat na soudcovský "cit pro slušnost a spravedlnost" a nepokoušet se tyto blíže specifikovat a nebrat jim tak onu povahu obecnosti".
Na základě této interpretace by MĚLO PLATIT, že "je-li výkon práva v rámci obchodního styku činěn právními úkony rozpornými s poctivým obchodním stykem a potažmo dobrými mravy, dopadá na ně nejen ust. § 265 obch. zák., ale také § 39 obč. zák. a takovéto právní úkony jsou absolutně neplatné.".

-střih-

A teď realita. Výše rozvedený postoj je spíše než běžnou praxí určitým ideálem, pro který je myslím moudré v rámci existujícího společenského zřízení bojovat resp. usilovat o to, aby byl brán vážně a skutečně se podle toho právo řídilo a soudci podle toho soudili. Proti tomu třeba již zmíněný JUDr. Sokol v televizi v podstatě obhajoval instituce nabízející "nebankovní půjčky" s jejich lichvářskými úroky, absurdními penále za prodlení apod., s tím že je přece "problém lidí že nečtou smlouvy". Jeho praxe při vymáhání pohledávek od pražského dopravního podniku stojí na stejné rétorice.

Osobně jsem takhle loni na podzim naletěl na jednu internetovou společnost, přičemž teď poškození přešli do ofensivy a podali na společnost žalobu, ale zatím je otázkou, jestli to vůbec bude mít nějakou trestněprávní dohru. Příběh o co šlo podávám v článku, který jsem psal původně do časopisu Študák. Šlo o na Slovensku registrované firmy Pro Content a Web Content s.r.o., které spustily řadu webových portálů, kde po uživatelích po registraci chtěli60 eurový poplatek za "využívání služeb", které údajně lidi odsouhlasili ve "všeobecných obchodních podmínkách" při registraci. Detaily uvádím v článku.


3. al-Quaknaa# | 05.05.10, 09:22 | http://alquaknaa.travna.cz | alquaknaa#gmail.com

Aha, díky :D To je velké množství (hutné) informace, každopádně zajímavé. Jinak - asi jsem už deformován svým prostředím (matfyz), ale stále neumím nějak zpracovat, že celý pohled na právo není mnohem více řízen čistou logikou. Chápu, že to celé není tak jednoduché, jako matematika, kde při tvorbě teorie vybereme sadu axiomů a pravdivé je vše, co z nich dovedeme odvodit, neplatné pak všechny negace pravdivých výroků. Přestože nejpoužívanější teorie není ani úplná (tzn. existují tvrzení, pro něj neexistuje důkaz) ani nedovedeme dokázat, že je bezesporná, minimálně o žádném sporu nevíme. Jak můžou existovat ony dva paragrafy vedle sebe v jednom právním systému (a věřím, že jsou i horší příklady) je nad moje chápání.

A pokud můžu poprosit ještě o jeden kousek informace - který JUDr. Sokol a kde a kdy? Tenhle?: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sokol.php

Dík a čau :)


Vložit nový komentář#

— Aby se komentář odeslal, políčka Jméno, Komentář a správná odpověď na antispamovou otázku musí být vyplněna!
— phpBB tagy ani jiné syntaxe tu nefungují, proto je nepoužívej – komentář jen bude plný balastu.