Velikonoční weekend v útržcích

10.04.2007, 21:52 | Osobní

Nemá přece smysl, abych tu rozepisoval, co se přesně dělo, že. Stala se ale spousta takových „zajímavých věcí“.

»Comme c'est bizarre, comme c'est curieux, et quelle coïncidence«, neustále se opakuje v Ionescově Plešaté zpěvačce. Ovšem zatímco v tomto slavném absurdním dramatu je právě absurdní, kterak se hrdinové podivují nad naprostými blbostmi, kdybych se měl podobně podivovat nad vším, co se děje, tak bych se… no zkrátka „nestačil divit“ — a to doslova :D

Tak tedy, jaké to „náhodičky“, nebo koánsidáns, jak by řekli Francouzi, se to v poslední době děly:
— v neděli jsem byl v Ležákách a dnes, tj. v úterý jsme vypálení Lidic a Ležáků brali v dějepise v rámci heydrichiády. Comme c'est bizarre, comme c'est curieux, et quelle coïncidence!
— ve čtvrtek napsal (na mou asi 14 dní starou žádost, hehe) Vl. Marek článeček o „duchovnu v 70. [a 80.] letech“, kde zmínil počátky v jakémsi mně doposud neznámém Žďárci u Skutče. V sobotu jsem, již řádně informován a vzdělán, kolem tamního ášramu projížděl na kole (a nebýt zrovna nějaké probíhající meditační akce, mohli jsme tam jít do čajovny…) :) A někteří z účastníků našeho velikonočního „zájezdu“ tam dokonce počátkem 90. let chvíli pobývali. Comme c'est bizarre, comme c'est curieux, et quelle coïncidence!
— Před pár měsíci jsem začal číst donjuanovské knihy od Castanedy. To by ještě nebylo nic zvláštního, takových úchylů je nepochybně celá řada, že :e) Co už je ale nadmíru zajímavé je následná čtenářská řetězová reakce . Do dnešního dne totiž vím o třech lidech, kteří díky mě začali spontánně Castanedu číst: U gympláků czernitka a araxy by se to ještě dalo pochopit… co když ale začnou takovouto závadnou literatůru číst i rodiče (konkrétně maminka)? xD Quo vadis…?

Anyway, dospěl jsem k závěru, že češi jsou národem proutkařů. A jakže jsem k tomu došel? No, jak jinak nazvat stav, kdy polovina národa běhá po vesnicích a městech s proutky v ruce? :D Když jsem teď v pondělí opět usedl po dlouhé době za volant a jel asi 60 km, občas byl problém nějakého motajícího se klučinu s tou spletenou virgulí a flaškou v ruce nesrazit :] Asi nejexotičtěji působil pán, jedoucí na kole po silnici v Milovách, ovšem po levé straně. Good morning, sir, we’re in Czechia, we drive on right side here! Spolu s vlnitou stopou, ve které se pán pohyboval, bylo předjíždění skutečně nebezpečné…

Co ještě říct? Inu, mám pár dní na vrácení asi osmi knížek z knihovny, na které jsem si ještě nenašel čas a už jsem si je i tak prodlužoval. Zkusím je prodloužit ještě jednou :ep
Dále, v úterý přesně za týden píšeme maturitní písemku; už se těším na ty bláboly, co tam napíšu … vyžadované čtyři strany myslím naškrábu za hodinu a půjdu domů :]
Osmadvacátého jsou ty „srovnávací“ Scio testy. Zatím nic moc, na FSS, kde na moji kombinaci oborů brali loni asi 6 % uchazečů, se podle všeho nedostanu :-/ no, uvidíme, třeba se stane zázrak. Jak stojí na našich maturantských tričkách, posse rem esse — věc je možná … stejně jako spousta jiných neuvěřitelností proběhnuvších v poslední době, že.

Závěrem trocha umění, neboť nejen filosofováním člověk je živ. Produkt z hodiny matematiky poté, kdy jsem konečně pochopil princip substitučního řešení určitých integrálů, čímž mě to přestalo bavit a potřeboval jsem „alternativní program“ … docela se mě ty moje minimandaly či co to je začínají líbit, přestože to je celé bastlené „za velkého spěchu a na poslední chvíli“ a o nějaké pravidelnosti nemůže být ani řeč :o)