Jak se mění svět?

28.05.2007, 00:27 | Svět, filosofie, politika...

Kdo si myslí, že nějakými zákazy, příkazy a regulemi, myslí špatně! Účinnost bývá nejvyšší, vykonává-li se něco na té nejnižší možné úrovni.

Školství bude fungovat dobře tehdy, když kantoři budou mít perfektní vzdělání, trochu toho nadšení a motivace pro práci, kterou nebudou vykonávat jen pro to, aby dostali (u nás stále nedostatečný) plat, ale i aby měli skutečnou chuť to dělat: tedy čistou snahu skutečně naučit novou generaci to nejlepší, bez okamžitého kalkulu má dáti—dal ... není potřeba, aby někdo nahoře na ministerstvu něco nařizoval, přikazoval a zakazoval, organizoval centrální maturity a kdovícoještě. Ministr nebo ministryně stejně často bývají spíše manažeři než skuteční znalci v oboru, kteří již absolvovali sami praxi a pracují též pro všeobecné blaho — spíše jim taky jde o vlastní příjmy.

Doslova mě teď fascinovalo, jakým způsobem prováděl politiku Vinoba Bhave, Acharya v Indii do 80. let, kdy opustil svět: svoji ideu pozemkové reformy přidělení pozemku chudým (tedy kastě nedotknutelných) z části pozemku těch bohatých statkářů nezaložil na žádném rovnostářském nařízení ala kolektivisace v ČSSR, ale obcházel jednotlivé vlastníky půdy a přesvědčivě jim osobně vysvětloval, kterak je půda svatý boží dar, kterak na mi mají všichni božské právo... a statkáři opravdu část své půdy dávali!

A je jedno, jaký vliv to mělo na rozvoj Indie — úžasné je zkrátka, že opravdu jsou lidé, kteří do něčeho jdou naplno, a namísto realizování politiky s utilitaristickými cíly vlastního prospěchu namísto veřejného blaha opravdu něco dělají, z čeho jsou nějaké výsledky.

Kéž by takových odvážných bylo víc. Kéž by ministr práce a soc. věcí osobně objížděl bezdomovce a dával jim přednášky, jak změnit život a uchytit se ve společnosti. Kéž by ministryně školství objížděla školy a dávala učitelům workshopy, jak moderně učit (a případně jim i zvedla plat) i při diskusích se žáky zjistila, jaké jsou skutečné názory mladých na situaci. A tak dále... máme 10% nezaměstnanost, ale přitom lidí s ideály a ochotou něco obětovat pro veřejné blaho je zoufale málo. Rekvalifikujme všechny ty nezaměstané, aby tento deficit vyrovnali. Pak se teprve budou dít zázraky.