Takový normální den

07.02.2008, 22:37 | Osobní

Tento zápisek by mohl klidně začínat „můj milý deníčku“, neboť konečně si dovoluji opět popsat svůj dnešní den :-)

Takže tedy, můj milý deníčku.

Dnešní den se vskutku vydařil. Po včerejší lehce „prodloužené“ večerní seanci u kamaráda by jeden řekl, že druhý den musí být člověk jako přejetý parním válcem. Nestalo se tak! Po probuzení následovala ještě asi hodina a půl v posteli, po vyhrabání se z postele a asi hodině času na všelijaké skopičinky jsem se sbalil a zašel si na návštěvu k babičce (která obnášela i oběd :)).

Následoval jediný původně stanovený bod dnešního programu, krátká schůzka s Lithinkou na Svoboďáku. Z krátké schůzky se nakonec vyklubala asi hodina a půl v Chajovně. Přece nedopustím, aby někdo stihl další domluvený sraz, když jsem tu Já se svou ohromnou (sebe)důležitostí! :D

Zašel jsem si na Lékařskou fakultu podívat se na mail, a pak jsem si uvědomil, že do zítřka potřebuju sehnat něco jako maškarní masku, stačil by nějaký plastový bazmek z papírnictví. V Tescu nic takového neměli, zato tam ale ve stránku venku prodávala jedna paní neskutečně levné ovoce a zeleninu (no nekupte to, papriky za 20 Kč/kg, pomeranče za 15 ;-)), takže jsem neodolal a utratil enormních 32 korun za asi dvě kila zeleniny a ovoce všeho druhu.
Pak jsem propadl lehkému zoufalství, ale vydal se namísto marného hledání masky radši na přednášku, na níž jsem na fakultě objevil leták. Přednáška měla v 5 hodin odpoledne začít v Mahenově knihovně, tak jsem šel tím směrem, abych hned vedle knihovny objevil, že tam je prodejna Koh-i-nooru, kde měli celý repertoár masek ;) Cool, koupil jsem takový dementní bílý klobouk a černou polomasku, jen na oči a nos.

Přednáška byla věnována otcům na rodičovské dovolené a vůbec fenoménu bourání tradičních rodinných paradigmat, a byla vesměs dobrá. Na přednášejícím, doktorandovi z naší fakulty ale bylo vidět, že už se tím příšerným akademicko-vědeckým slovníkem nakazil tak, že není schopen vést přednášku bez těchto pojmů. Při slovech jako paradigma, diskurs či kognitivní rámec jsem se usmíval, neboť naprosto totožný slovník do nás lijou horem dolem už i v prváku :D

Při cestě zpátky, ze Svoboďáku na nádraží, došlo v jednom okamžiku ke dvěma zajímavým věcem.
Zaprvé mě zaujal vskutku interesantní agitační projev jakéhosi duchovního osvícence a šiřitele křesťanské věrouky, z něhož jsem pro vás stihl kousek nahrát na mobil, aby se Víra šířila dále :)
Abych si tento úchvatný řečnický výstup mohl poslechnout, otočil jsem se, čímž se naskytla příležitost k vtipnému rozhovoru:

Já: „My se možná známe...“
(chvíle ticho)
Já: „Ty budeš asi Arken, co? Já jsem Brozkeff, těší mě! ... nebudu vás zdržovat, mějte se pěkně“ :D

Konec příběhu.

PS: Ještě bych málem zapomněl na jeden netradiční rozhovor, který jsem včera absolvoval na semaforu před FSS, s jedním zdánlivě bezdomovcem, který se tak ale úplně nechoval. Mrzí mě, že jsem zapoměl jeho jméno, a tak si tím už nejsem jistý. O hodinu později toho odpoledne jsem však našel na zastávce České pár promočených listů papíru, které jsem z nějaké pohnutky zvedl, abych zjistil, že jsou o jistém René Urbánkovi. Mám dojem, že z 90 % to je právě to jméno, kterým se mi ten „nesvéprávný“ člověk (jak se sám tituloval) představil.